Nemam v umyslu argumentovat, co komu dluzime a jestli mame strach nebo
ne a z koho vlastne. Dokonce se neminim venovat technickemu reseni
problemu, protoze mu nerozumim. Nicmene jsem obcan, sleduji deni kolem
a utvarim si sve nazory z nichz plyne ze moje NE zakladne z ciste
eticko/humannich duvodu. Verim, ze lide kteri se doma zamykaji prispivaji kriminalni prostredi vlastnim oddelovanim sebe od ostatni
spolecnosti. Myslim, ze podobne tento system funguje s preventivnimi
vojenskymi utoky na Irak a jeho naslednou okupaci. Nevim o zadne zemi v
ktere se americanum podarilo vybombardovat mir a neverim v sirenim
demokracie vojenskou cestou. Souhlasim s temi, kterym se zda umisteni radaru v
CR jasnym signalem s nasi politickou podporou soucasneho rezimu USA. A
prave s onou agresivni politikou bileho domu hluboce nesouhlasim.
Neverim, ze proti zlu je treba bojovat zlem, ale prave naopak. Nase
prozapadni spolecnost je natolik vyspela, ze paklize dokaze tvorit
raketove destniky, mela by byt schopna jednat predevsim politicky, ne
vojensky. Myslim si, ze kazda vlada jakekoliv zeme, ktera se ucasti na
jakekoliv valce je vladou ostudnou, vladou neschopnych politiku.
Vytvaret atmosferu strachu a zbrojit proti nepriteli je snad tou
nejjednodussi politickou metodou, a melo by se na ni proto hledet s
opovrzenim, natoz pak takove politiky volit. Zivot je umeni kompromisu,
umeni nazory utvaret, vysilat, ale take schopnost je prijmat a menit
se. Politika ovlivnuje zivoty nas vsech, jakkoliv se nam zda Irak
daleko.
Zakladna USA v cechach neni jen onim symbolem podpory v nekonecne
"valce" proti terrorismu , ale hlavne symbol podpory se zpusobem vlady.
S podporou existence nelegalni veznice Guantanamo Bay , s dvojim zebrickem
hodnot lidskych zivotu, s preventivnimi utoky a nadrazenym pohledem na
svet. Ac je nam to Cechum nezvykle, jsme to prave my, ne americane, kdo
rozhodne o tom zda-li povolime "cetnikovi sveta" poridit si v nasi zemi
malickou stanici. Nevidim proto par baraku a americanu potulujicich se
po ceskych hajich jako lakadlo pro kdovijake nebezpeci zvenku, vidim ho
jako vyzvu nas samych, vyzvu s otaznikem na konci, jestli vlastne vime
co chceme, a jakym zpusobem to minime dokazat. Umeni rozlisit strach,
pohodli zkratek, eticke hodnoty neni jednoduche a primocare, je to
dobrovolny process kterym muzeme projit, zvolime-li si cestu prestat
videt veci cernobile.
Vitezny oskarovy dokument Hearts and Minds zminovany v uvodu se mi v
ceske databazi filmu najit kupodivu nepodarilo, ackoliv je tam kdejaky propadak.
Vsem film z roku 1974 doporucuji k shlednuti, je az s podivem jak malo se za muj
zivot zmenilo.
P.S. Jestli film existuje v ceske distibuci, dejte mi prosim vedet.