letech pri poslechu bratri folkaru Nedvedovych. Jako clovek
prirozene najivni(v dobro) a romanticky se mi nechtela verit ta propast
mezi pisni a jejich skutecnym zivotem. Podobne vystrizliveni prislo u
Jarka Nohavici. Myslim ,ze ten proces patri k dospivani, pamatuji jak
moje sestra roky zaprisahla fanynka jedne rockove kapely strhla vsechny
plagaty a vyzdobu po osobnim setkani s kapelou.
Dnes muj obdiv v Michaelovi je na jine urovni diky vlastni zkusenosti
jak tezke to muze byt neoddelovat, a jako Michael, ktery pise texty a zpiva o vecech, ktere pak skutecne uvadi do
praxe. Nejsem hudebni kritik, ale jeho posledni album "Yell fire!" je
plno vyzev k smirzlivosti a otevreni sebe sama, spise nez pretvareni
lidi kolem sebe. Takovych pisnicek je na svete opravdu hodne, ale jen
malokdo tim co zpiva zije. V dobe kdy vzory neexistuji je skutecne
inspirativni vedet ,ze veci ktere ve ktere jsme skoro prestali doufat
mozne jsou.
S Michaela jsem se poznal pred mnoha lety na Social foru, kde pusobil
jako velice charismaticky a skromny clovek, ktery umi strhnout davy,
ted po letech na mne zapusobil dokumentarni film "I know I'm not alone"
jeho cesty do Bagdadu, Izraele a Palestiny. Myslim, ze sebrat se a jako american odjet do Bagdadu v dnesni dobe, a zpivat americkym vojaku pisnicky o miru a pochopeni je znameni, ze to mysli
vazne. Stejne tak zpivat Irackym detem v Bagdadske nemocni zmrzacenych
americkymi vojaky. Z filmu bylo patrne, jak nadsene i po vsech
negatinich zkusenostech iracane potkavali s pravdepodobne prvnim
americanem bez uniformy a bez prikazu co maji a nemaji
delat, clovek ktery prisel neco udelat pro ne – dat jim nadeji a lasku a jen si
popovidat jako clovek s clovekem.
Na tomto miste mi neda pripomentou zazitek ktery mi zpusobily pisne
jineho zpevaka – Daniela Landovy a jeho tak podobne a preci
nesrovnatelneho daru stmelovani lidi. Danieluv nacionalismus a
vlastenectvi (coz JE totez) nektere z nas rovnez nabiji energii. Ta je
vsak na rozdil od Michaela zalozena na ODLISNOSTI na jinakosti na nasi
imaginarni spolunalezitosti a originalite. Danielovy pisnicky rovnez
bojuji s tim spatnym, ktere je ovsem v jeho pisnich "strasi a prichazi
od nekud " zatim co Michael priznava, ze zadny clovek neni jiny, to
spatne mame v sobe vsichni, stejne jako lasku, zalezi na tom cim se
nechame prorust.
"Watch this film then insist that Michael Franti becomes President of
the United States!"
-Anthony Minghella (Academy Award Winning Director, English Patient,
Cold Mountain)